Írán a Afrika: Další cíle českého exportu


Uvolňování mezinárodních sankcí proti Íránu, zmírňování rizika v některých afrických státech a pokračující izolace Ruska. To jsou výzvy, kterým musí čelit a na kterých mohou také vydělat tuzemští exportéři. Karin Hudečková (KH), ředitelka divize Obchodního financování skupiny ČSOB a Jan Nývlt (JN), ředitel divize Exportního a strukturovaného financování skupiny ČSOB, nabízejí svůj pohled do budoucna a tipy na jednodušší a bezpečnější financování opřené o mezinárodní zkušenosti skupiny KBC.

Patria Online: Hodně se mluví o příležitostech pro české firmy v Íránu. Je to skutečně tak jednoduché?

jan-nyvlt(JN): Írán je pro nás země s extrémním potenciálem, a to díky několika příznivým aspektům. Jde jednak o znalost výrobků z bývalého Československa, které jsou považovány za kvalitní, a za druhé je Írán schopen rozlišit evropskou a řekněme čínskou kvalitu zboží. To jsou body pro české exportéry. Dále je tam vysoká vzdělanost a země je průmyslová, i když je vývojově zhruba o 30 let zpátky.

K tomu má Írán zásoby peněz – a to díky zdrojům ropy a zemního plynu – a tudíž má potenciál potřebné investice rychle dohnat. Navíc je zde i pozitivní historická zkušenost z hlediska financování. Než byly na Írán uvaleny světové sankce, nedocházelo zde k jakýmkoliv komplikacím při platbách exportérům. Země nabízí obrovský potenciál i přesto, že tam vládne volatilní politická situace. Příležitosti vidíme nejen v krátkodobém financování projektů, ale i v dlouhodobém financování. Věřím, že Írán bude v příštím roce jednou z našich top oblastí.

Patria Online: Může poptávka z Íránu časem převážit objem exportu do postsovětského regionu?

karin-hudeckova-1(KH): Domnívám se, že potenciál je tam obrovský. Problém ale je, že do Íránu chtějí opravdu všichni. A to doslova globálně. Chce tam nejen EU, ale i Čína a další země. Otázkou proto je, kolik procent z daného koláče si budou schopni čeští exportéři ukousnout. Záleží také na nich samotných, zda jsou a budou připraveni nabídnout zboží, o které je tam zájem.

(JN): Export do zemí bývalého Sovětského svazu vývoz do Íránu jistě v blízké budoucnosti nepřeváží, ale to ani není účelem: optimální je rozvíjet aktivity ve všech zajímavých regionech současně.

Patria Online: Jak aktuálně vypadá situace s exporty do Ruska?

(KH): Obecně lze pozorovat nižší aktivitu v obchodování s Ruskem. Hloubku propadu vývozu do tohoto regionu dokládají statistiky mezinárodní organizace SWIFT, která sleduje objemy a počty zrealizovaných mezinárodních platebních transakcí. Za rok 2015 počet exportních akreditivů do Ruska vykázal meziroční pokles téměř o 50 procent; objemově se hodnota akreditivů snížila téměř o  40 procent.

(JN): Přesto mám za to, že největší potenciál mimo EU nabízejí českým exportérům stále ještě regiony bývalého Sovětského svazu, tedy hlavně Rusko a s ním sousedící země. Je to vidět ze statistik pojišťovny EGAP, ale i z dalších makroekonomických čísel. To má své historické souvislosti a nutno říct, že úplně nedošlo ke zpřetrhání všech obchodních vztahů v regionu. I když za poslední dva roky sledujeme v tomto regionu dramatický pokles exportních aktivit českých firem.

To je samozřejmě dáno několika faktory, z nichž klíčové je uvalení sankcí na Rusko, s tím související pokles místních ekonomik, odkládání dlouhodobých investic, které je doprovázeno oslabováním ruského rublu a většiny regionálních měn zemí bývalého Sovětského svazu, které jsou na rubl navázány. A nesmíme zapomenout ani na cenu ropy. Rusko a další země regionu jsou čistými exportéry ropy. Takže propad ceny ropy měl na tyto země opravdu velký vliv.

Patria Online: Kde se nyní dá naopak vidět nárůst českých exportů?

(KH): Už v průběhu krizových let přišli čeští exportéři do značné míry o některé bezpečné trhy, jako je například Německo. Daná situace v Evropě přiměla vývozce k tomu, aby se intenzivněji zaměřili na vyhledávání nových potenciálních teritorií pro odbyt svých výrobků, začali se více dívat mimo Evropu, do Asie, do dalších zemí bývalého Sovětského svazu, kde v minulých letech neměli potřebu mít svá odbytiště. Aktuální geopolitická situace a nestabilita ve světě vede k větší potřebě flexibility ze strany výrobců a vývozců. V posledním období vnímáme například větší snahu českých firem o zmapování Afriky. Afrika nabízí velký potenciál, i když za cenu zmíněných značných rizik. Nicméně vidíme, že se českým společnostem daří dostávat k zajímavým zakázkám i na tomto kontinentu.

(JN): Afrika je lákavým teritoriem i z hlediska diverzifikace záběru českého exportu. V ČSOB jsme, díky zázemí ve skupině KBC, schopni klientům nabídnout velmi silnou pomocnou ruku právě v Africe. Pokud odhlédnu od vývozu do Evropské unie, pak  mezi českými exportéry dominuje vývoz do zemí bývalého Sovětského svazu. V Belgii zase hraje prim Afrika. A po čem je tam největší poptávka? Určitě velký zájem je o infrastrukturální stavby, to znamená o výstavbu tratí, železnic, o autobusy, energetiku, zdravotnictví, vodní elektrárny zaměřené na menší zdroje, zemědělství a potravinářství. Afrika je dnes nejrychleji rostoucí světadíl, občas přirovnávaný k Asii 90. let.

(KH):  Zatím se do Afriky vyváží spíše hotové výrobky, do budoucna bude zapotřebí navázat například výrobními technologiemi nebo sofistikovanějšími zařízeními pro zemědělství.

Rozhovor_JN_KH_2

Patria Online: Jaká rizika české exportéry v Africe čekají?

(KH): Afrika se vyznačuje výrazným rizikem politické nestability. Z pohledu hodnocení „country“ rizik patří k nejvolatilnějším teritoriím. ČSOB a celá skupina KBC se proto snaží vůči tomuto kontinentu zachovávat flexibilní přístup; například před dvěma lety to vypadalo, že nebudeme vůbec moci podporovat exportéry do Egypta, dnes je situace taková, že se snažíme nabízet vývozcům zajištění alespoň na devět měsíců. Situace v jednotlivých afrických zemích je velmi různá a rizika nelze hodnotit plošně. Bereme v úvahu to, jaká je v dané zemi politická situace, nebo jaké jsou zkušenosti s danou zemí v plnění závazků z importu zboží.

(JN): Před dvěma, třemi roky byly hvězdami země jako Nigérie, která má bohatá naleziště ropy, dnes jsou to spíše země, které dokázaly proinvestovat infrastrukturu, např. Keňa, Tanzanie, Mosambik, ale i Etiopie. Ty přebírají pověstné otěže zájmu exportérů. Zajímavý je i Senegal nebo Pobřeží Slonoviny. Ve druhé polovině roku představíme společně s kolegy z KBC některé úspěšně profinancované projekty v Africe.

„Skupina ČSOB je, podle našich informací, dnes v tuzemsku nejdále s rozvojem finanční podpory exportérů v rámci spolupráce s Íránem.“

Patria Online: Dá se v Africe či v Íránu navázat na ryze české komparativní výhody?

(JN): Hned na začátku si musíme říct jedno – čas, kdy čeští exportéři konkurovali hlavně cenou, je pryč. Dneska jde o kvalitu a česká kvalita je srovnatelná se světovou třídou. Za špičku v kvalitě je ve světě sice považováno jednoznačně Německo, ale ve skupině zemí, které si vzájemně konkurují, jsme s Francií a s Itálií. V čem si myslím, že bychom mohli uspět, je rychlost a připravenost vstupu do takových regionů, jakým je Írán. Skupina ČSOB je, podle našich informací, dnes v tuzemsku nejdále s rozvojem finanční podpory exportérů v rámci spolupráce s Íránem.

Patria Online: Jak mohou být exportní operace financovány?

(KH): Exportní operace mohou být financovány různými způsoby. Jedním z nich je akreditiv, tedy otevření akreditivu bankou importéra ve prospěch vývozce. Jako banka exportéra můžeme akreditiv potvrdit, převést rizika zahraničního partnera na sebe; český exportér má pak jistotu, že mu bude zaplaceno, protože má proti sobě riziko skupiny ČSOB. Akreditivní pohledávku lze rovněž v mnoha případech bankou odkoupit, a urychlit tak tok exportérovy likvidity.

Ke snížení rizik z mezinárodního obchodu se také hojně využívají různé typy bankovních záruk, s jejichž pomocí může vývozce například dosáhnout na získání zálohy na výrobu dodávaného zboží.

Bankovní záruky v principu představují přenesení nějakého typu rizika, a nemusí to být jen riziko nezaplacení, z obchodního partnera na banku. Protistrany si tak mohou zajistit ošetření rizik z porušení podmínek kontraktu, včetně zaplacení za zboží či službu. Specifickým typem záruky je záruka do (veřejného) výběrového řízení, tzv. „Bid Bond“, nebo-li „Vadium“. Jde o záruku, která říká, že v případě, že uchazeč soutěž vyhraje, ale následně nebude schopen dostát závazkům z této soutěže, zaplatí tak banka vypisovateli výběrového řízení předem stanovené odškodné.

(JN): Já mám na starosti zejména dlouhodobější produkty, které navazují na pojišťovny. Typickým produktem je tzv. „odběratelský úvěr“, což je zpravidla až desetileté, případně i delší, financování. Je to financování určené přímo pro odběratele, investora, či jeho banku. Historicky jsme ho poskytovali vždy s pojištěním společnosti EGAP a dneska začínáme některé projekty realizovat i s podporou komerčních pojišťoven, případně jiných zahraničních společností. Doplňkovým produktem je tzv. předexportní financování, které umožňuje exportérovi profinancovat výrobu. A určitou alternativou k odběratelskému úvěru je pak přímý odkup pohledávek od exportéra za odběratelem (tj. jeho pohledávky z dodavatelského úvěru).

Rozhovor_JN_KH_1

Patria Online: Jaké další služby může český exportér získat?

(KH): Role bank v zahraničním obchodě v zásadě spočívá v nabídce převzetí rizik s obchodem spojených, tj. přenesení nejistoty neznámé, méně spolehlivé nebo jiným způsobem rizikové protistrany na bonitní banku. Další zásadní roli zastávají banky v oblasti poskytování s exportem spojeného financování, jak bylo zmíněno. Banky mezi sebou rozvíjejí vzájemné korespondentské vztahy;  ČSOB udržuje jak napřímo, tak prostřednictvím KBC spolupráci s několika desítkami zahraničních peněžních domů. Vyhodnocuje si jejich bonitu a geopolitickou situaci v zemích jejich působení. Našim cílem je najít ideálně pro každý exportní případ řešení, které povede k eliminaci rizik vývozce.

„V posledním období vnímáme větší snahu českých firem o zmapování Afriky. Afrika nabízí velký potenciál a vidíme, že se českým společnostem daří dostávat k zajímavým zakázkám i na tomto kontinentu.“

Patria Online: Co za to exportér zaplatí?

(KH): Vždycky to záleží na individuálních parametrech. Do hry vstupují okolnosti spojené s rizikem země, bankovních subjektů, které na transakci spolupracují, například vystavením akreditivu, a další faktory, jako je délka splatnosti transakce. Obecně se dá říct, že se můžeme u potvrzení akreditivu na rok pohybovat s cenou v rozmezí od desítek bazických bodů až například po čtyři, pět procent u velmi rizikových zemí.

Patria Online: Jaký mají pro uvedené služby čeští exportéři potenciál?

(JN): Oblast dlouhodobého exportního financování nabízí velké příležitosti. Vždyť podle statistik OECD je Česko v první desítce zemí světa v podílu exportu na hrubém domácím produktu. S našimi klienty i s těmi, kteří jimi ještě nejsou, se snažíme možnosti spolupráce neustále probírat. Platí totiž, že když česká firma nabídne v rámci svého exportu také financování prostřednictvím české banky, zvyšuje tak konkurenceschopnost své nabídky.

Patria Online: Proč vlastně začínáte více spolupracovat při exportu s komerčními pojišťovnami místo s EGAPem?

(JN): Není to tak, že bychom nahrazovali EGAP něčím jiným, jde spíše o jisté doplnění služeb. Historicky na českém trhu komerční pojišťovny sice existovaly, ale nebyly schopné pojišťovat teritoriální neboli politická rizika a delší časové horizonty než zhruba tři roky. Aktuálně jsme začali spolupracovat s pojišťovnou Lloyd´s, která má sídlo ve Velké Británii. Ta umí v horizontu sedmi a někdy i více let pojistit i politická rizika. Stává se tak alternativou ke státnímu pojištění a je dobré mít více partnerů.

Patria Online: Přinese možný konec intervencí vůči české koruně ze strany ČNB nějaké změny v exportním byznysu?

(JN): Podle mého názoru devizové intervence ČNB exportérům pomohly. Umožnily jim být levnějšími.. Věřím, že většina z nich je na delší časový horizont zajištěna, takže uvolnění režimu devizových intervencí by na ně nemělo mít nějaké negativní dopady.

Patria Online: Co by před svými exportními aktivitami vývozci neměli opomenout?

(JN): Klíčová je z mého pohledu komunikace s bankou. Nastavit všechny podmínky kontraktu, vysvětlit si s bankou jednotlivé možnosti a přizpůsobit je potřebám a rizikům exportéra.

(KH): Zásadní je detailní příprava. Nemá cenu se bezhlavě vrhat do nějakého kontraktu bez podrobnějších znalostí. Každý exportér by se měl poradit o tom, jaké nástroje a služby může při exportu využít, a které mu pomůžou ošetřit maximum rizik. Neopomenout přípravnou fázi, která může klidně zabrat několik měsíců, u větších zakázek klidně i roky.

Pavel Daniel, Patria Online