Zamrzlé Eurofondy a promarněná příležitost ČR

Čerpání eurodotací vázne. Nebezpečí, že evropské peníze na podporu konkurenceschopnosti našich firem propadnou, je vážnější než kdykoliv dříve. Dá se s tímto stavem, který přetrvává již čtvrtým rokem, vůbec něco dělat?

Naše výkonnost v čerpání EU fondů pro podnikatele je velmi slabá i ve srovnání s našimi sousedy, což má negativní dopad na konkurenceschopnost českých podniků.

Český průmysl si mohl na prahu nového programovacího období 2014–20 gratulovat, protože ve srovnání s jinými oblastmi podpory vyšel jako vítěz. Ve svém Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) získal o více než 1,2 mld. eur prostředků než v předchozím programovacím období 2007–2013. Vzhledem k tomu, že Česká republika získala pro celé programovací období méně prostředků než v přechozí sedmiletce, je nárůst příspěvku Unie o 38 % na podporu českého průmyslu opravdu bezprecedentní! O to tragičtěji vypadají reálná čísla o stavu čerpání těchto prostředků ve čtvrtém roce programovacího období. Dle oficiálních statistik MPO byla k 7. 4. 2017 vydána Rozhodnutí o poskytnutí dotace pouze v objemu 15,6 mld. Kč z celkového balíku 117 mld. Kč (tj. pouhých 13 %). Ještě žalostnější je stav skutečně vyčerpaných dotací na schválené projekty, který dosáhl ke stejnému datu pouze 0,56 mld. Kč (tj. neuvěřitelných 0,5 % z celého operačního programu).

Jak jsou na tom ostatní státy?

Naše výkonnost v čerpání EU fondů pro podnikatele je velmi slabá i ve srovnání s našimi sousedy, což má negativní dopad na konkurenceschopnost českých podniků. Na Slovensku mají rozděleno již 22 %, v Maďarsku 36 % a v Polsku dokonce 52 %. Přímí konkurenti našich firem se tak na těchto trzích dostávají evidentně mnohem snáze ke stejné veřejné podpoře, jakou mají k dispozici i naše podniky.

Z Nejúspěšnějšího dotačního programu se stal jeden z nejproblematičtějších

Je velmi smutné, že nejlépe fungující operační program v minulém programovacím období se stal jedním z nejproblematičtějších. Jak se to vůbec mohlo stát? Je možné tento stav vůbec zvrátit? Oficiálně uváděnou příčinou je pozdní start prvních výzev a nefunkční systém MS 2014+. Odborníci na evropské dotace a experti odborných asociací se však dlouhodobě shodnou na tom, že skutečné příčiny je potřeba hledat jinde, a že na tyto věci již dlouho marně upozorňují.

Co je tedy skutečnou příčinou nečerpání dotací a co tuto situaci může zvrátit?

  1. Zbytečné byrokratické požadavky na povinné přílohy k žádostem o podporu ze strany MPO. Tyto požadavky nejsou požadavkem Evropské komise a v ostatních operačních programech nejsou uplatňovány. Příkladem je podrobný položkový rozpočet, projektová dokumentace či stavební povolení. Vyřízení těchto příloh trvá měsíce, je velice nákladné a žadatelé nemají žádnou jistotu, že jejich doložením podporu získají.
  2. Nový a duplicitní systém hodnocení hospodárnosti projektu, který je zbytečným prvkem celého systému hodnocení. Jedná se o subjektivní posuzování „předražování“ jednotlivých položek v rozpočtu projektu, což mívá fatální dopad na celkový výsledek hodnocení žádosti. Hodnotící proces se tak neúměrně zatěžuje, stává se velice nepředvídatelným a kvůli administrativní náročnosti často zabere až rok.
  3. Nevhodně nastavená kritéria pro hodnocení a výběr projektů.
  4. Posledním a neméně důležitým důvodem je omezení finanční alokace určené pro velké podniky, jejichž investice jsou zcela zásadní pro dosažení cílů v oblasti inovací, výzkumu a vývoje a energetických úspor.

K odstranění prvních tří překážek k rychlejšímu a snadnějšímu čerpání nepotřebujeme souhlas EK, jsou to záležitosti zcela v kompetenci vedení MPO. Odstranění těchto překážek se dá provést prakticky okamžitě s účinností pro všechny nové výzvy vyhlášené do konce tohoto roku. K překonání čtvrté překážky bude ČR sice potřebovat souhlas EK a o ten je potřeba včas a fundovaně požádat. Jsme ve čtvrtém roce programovacího období a o navýšení alokace ve prospěch velkých podniků doposud nebylo požádáno. Nezbývá než doufat, že nejvyšší politické elity v této zemi nenechají desítky miliard na podporu českého průmyslu propadnout a národohospodářský zájem nakonec zvítězí.

Jakub Tomaštík, M.A., ČSOB EU Centrum


Jakub Tomaštík, M.A.

ČSOB EU Centrum
jtomastik@csob.cz


Jakub Tomaštík studoval obor Evropská studia na Palackého univerzitě v Olomouci a Mezinárodní vztahy a ekonomii na The George Washington University ve Washingtonu, D.C., USA. Dále studoval Mezinárodní vztahy a mezinárodní obchod na Miami University v USA, kde v roce 1999 graduoval s titulem M.A. V letech 2000 až 2004 působil v mezinárodní neziskové organizaci a specializoval se na přípravu projektů do předstupních programů EU a národních dotačních programů. Od roku 2004 působí v ČSOB v poradenském útvaru EU Centrum, jehož je ředitelem.