Doba levných peněz skončila

„Ekonomiky rostou, jsou podpořeny obrovským množstvím peněz a paradigma nízkých úrokových sazeb tak může snadno vzít za své. Mohou nepříjemně překvapit výrazným růstem. Firmy by měly být obezřetné,“ říká Jan Poulík, obchodní ředitel Finančních trhů ČSOB.

j_poulik-clanek-3

Relativně klidné finanční trhy se snadno mohly vytratit z pozornosti finančních ředitelů, přitom budoucí vývoj může výrazně ovlivnit podnikání firem. Vy sám zmiňujete změny některých paradigmat na finančních trzích. Co si pod tím představit?

Úrokové sazby za posledních dvacet až třicet let téměř celosvětově vytrvale klesají a v některých případech se po zásazích centrálních bank dostaly do záporných hodnot. To postavilo na hlavu dosavadní ekonomické teorie a vytvořilo nepřirozené prostředí. Dá se říct, že řada lidí uvěřila novému paradigmatu věčně nízkých úrokových sazeb. Nyní se ovšem začíná situace obracet. Jsme na začátku návratu k normálu. Je jasné, že jsou zde firmy, které jsou na trhu dvacet či pětadvacet let, a jinou situaci nezažily. Jejich manažeři si nedovedou představit, že by jim úrok z úvěru mohl stoupnout skokově v řádu několika procent. Zatím se jim tento pohled vyplácel a často mají až neomezenou důvěru v to, že věci půjdou stejně dobře i nadále. Doba se však mění a oni by měli zbystřit.

Proč k tomu dochází?

Centrální banky zalily svět obrovským množstvím nových peněz. Například ECB stále pumpuje další peníze, aby podpořila zejména churavé ekonomiky na jihu. Ve zbytku Evropy to však již může být pověstné přilévání oleje do ohně a vytváření podhoubí pro další finanční krizi vyvolanou skokovým růstem sazeb! Jak to vypadá u nás? Růst ekonomiky 4 procenta, inflace 2,7 procenta, nezaměstnanost 3 procenta. Tyto hodnoty začínají vykazovat známky přehřátí. V takovém prostředí evidentně není potřeba dalšího dopinku. ČNB proto v létě zahájila cyklus zvyšování sazeb.

Jak vidíte další vývoj úrokových sazeb? Kam podle vás budou růst v horizontu dvou let?

Přirovnal bych to k uvolňování stlačené pružiny. Sazby se mohou vracet do úrovně 2 až 3 procent. Například ČNB očekává tříměsíční PRIBOR v roce 2019 ve výši 2 procent. To je ovšem jen očekávání, tedy jakási střední hodnota. Podotýkám, že finanční trhy umí pořádně překvapit.

 

rust-urokovych-sazeb

 

Jaký to bude mít reálný dopad?

Rizikem růstu úrokových nákladů je ohrožen každý, kdo si půjčuje. Typickým příkladem jsou hypotéky. Ročně se u nás sjedná přes sto tisíc hypotečních úvěrů v souhrnu 200 miliard korun. Asi dvě třetiny úvěrů mají zafixovaný úrok na tři až pět let. Celková délka úvěrů však bývá mnohem delší. Pokud tedy dojde k nárůstu sazeb, u třetiny úvěrů dojde k okamžitému nárůstu splátky a u zbytku dojde k nárůstu po uplynutí té doby fixace let. V případě firem s úvěrem jde o to, jak jsou citlivé na nárůst úrokových nákladů. Zpravidla by v důsledku nárůstu sazeb došlo ke zhoršení hospodaření. V případě delších projektů s nízkou marží by samozřejmě mohlo dojít i na nejhorší. Proč tedy nevyužít současných podmínek místo sázky na nejistý budoucí vývoj – zejména pokud jsou úrokové sazby blízko historických minim.

Firmy čelí řadě tržních rizik, která souvisí s vývojem na finančních trzích. Jak se jim bránit?

Máme tým specialistů, kteří jsou schopni tržní rizika odhadnout a doporučit optimální postup. Svým klientům radíme vždy tak, aby je negativní vývoj zásadně neohrozil. Pomáháme analyzovat a pomocí tzv. zajišťovacích operací redukovat tržní rizika, kterým jsou firmy vystaveny. V případě dlouhodobého kontraktu jsme tak schopni zafixovat tržní parametry. Hospodářský výsledek pak nemusí být hříčkou vývoje trhů a na firmě zůstává především ten úkol zboží vyrobit a dodat… V dnešním světě plném nejistot je velkou výhodou, když se každý může soustředit na to, co opravdu umí.

Jako riziko uvádíte růst úrokových sazeb. Je vůbec možné jej eliminovat?

První a zcela logickou volbou je dle mého názoru zafixování úrokové sazby s bankou. Skutečné úrokové náklady pak nebudou záviset na vývoji pohyblivého indexu jako PRIBOR, ale budou dopředu známé a neměnné. Při očekávání růstu úrokových sazeb to může být velkou výhodou, v každém případě se ale zbavíte nejistoty.

KLIENTŮM DŮRAZNĚ NEDOPORUČUJEME SPEKULOVAT NA BUDOUCÍ VÝVOJ A NABÁDÁME JE K TOMU, ABY SE ZAJISTILI A VŽDY MĚLI TO SVÉ JISTÉ.

Předpokládám, že to je možné pouze u nového úvěru, ale co když už úvěr mám a moje celková sazba se odvíjí od plovoucí sazby PRIBOR?

I v takovém případě jsme schopni jednoduše zafixovat sazbu na zbývající období bez ohledu na to, co bylo doposud.

Jaké jsou s tím spojené náklady?

Nepracujeme formou poplatků, takže v tomto smyslu je to zadarmo. Skutečnou cenou bude, že podnik nebude profitovat z případného budoucího pozitivního vývoje, tedy že nevydělá víc, ale také to nikdy nebude méně, ať už se finanční trhy pohnou kamkoli. Firma jen přijde o příležitost vydělat na spekulaci, kdyby se trhy vydaly směrem, na který by sázela. Můžete to být ale i naopak a často k tomu dochází, proto našim klientům důrazně nedoporučujeme spekulovat na budoucí vývoj a nabádáme je k tomu, aby se zajistili a vždy měli to své jisté.

 

Komora.cz, listopad 2017

 

 

Jan Poulík
Obchodní ředitel útvaru Finanční trhy ČSOB
poulikj@csob.cz


Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze se zaměřením na finance. Kariéru začal u společnosti Arthur Andersen a pět let pracoval v Patria Finance, kde se věnoval obchodování s dluhopisy. Od roku 2001 pracuje v ČSOB, kde byl nejprve zodpovědný za útvar Kapitálové trhy, a od roku 2008 byl obchodním ředitelem pro útvar Finanční trhy. V letech 2013–2014 se přechodně vrátil do Patria Finance, aby tam zastával funkci CEO. Od roku 2014 je opět obchodním ředitelem útvaru Finanční trhy v ČSOB.