ČNB kurzový závazek opustí, a to neočekávaně

Skončí intervence ČNB skutečně do konce pololetí 2017? Posílí potom koruna? A jaký bude její směr v následujících dvanácti měsících po exitu? Bude kurz 25 korun za euro nebo ještě níže? Mají exportéři fixovat kurz koruny vůči euru a měli by do zajištění vstupovat již nyní? Nejen na to jsme se zeptali Roberta Gruse, manažera korporátních dealerů z Finančních trhů ČSOB.

r_grus-clanek-komora-1

Co je to kurzové riziko a koho se týká?

S podnikáním v zahraničí je bezpodmínečně spojeno kurzové riziko, kterému jsou vystaveni všichni dovozci a vývozci, stejně jako podniky s úvěry v zahraniční měně nebo společnosti, které vyplácejí nebo přijímají dividendy v zahraniční měně. Kurzové neboli devizové riziko představuje potenciální ztrátu způsobenou nepříznivým pohybem kurzu měn. Typickým příkladem je export zboží vyrobeného v České republice do zahraničí. Zatímco náklady na výrobu jsou v českých korunách, inkasa jsou v měně zahraniční.

Jak má firma k řízení kurzového rizika přistupovat?

Pro úspěšné řízení kurzového rizika doporučuji zmapovat cash flow v jednotlivých měnách. Tím získáme informace o časovém nesouladu (inkasa, platby) v jednotlivých měnách a zároveň o potřebě konverzí (směn), tedy o riziku plynoucím z pohybu devizových kurzů.

„Z důvodu vyšší úrokové míry americké měny je aktuálně budoucí kurz výhodnější v řádech desetihaléřů v porovnání s kurzem současným.“

Jaké jsou možnosti, pokud zjistím kurzová rizika v cash flow?

Možnosti jsou následující: Buď upravit cenu svému obchodnímu partnerovi (v případě nepříznivého kurzového vývoje zdražit), nebo zajistit kurzové riziko na devizovém trhu.

Upravit cenu ale často nelze a zajištění je prý drahé. Je to tak?

Souhlasím s tím, že není jednoduché měnit parametry kontraktu s obchodním partnerem. Mnohdy jsou podmínky smluvně ukotveny na předem stanovenou dobu, popřípadě nelze upravovat cenu z důvodu konkurence. Cena zajištění kurzového rizika je závislá na mnoha parametrech. Důležité jsou zejména nástroje zajištění (forward, opce, opční struktura), měnový pár a délka zajištění. Příkladem může být jednoleté zafixování kurzu při nákupu amerických dolarů z českých korun. Z důvodu vyšší úrokové míry americké měny je aktuálně budoucí kurz výhodnější v řádech desetihaléřů v porovnání s kurzem současným. Nelze tedy jednoznačně prohlásit, že zajišťování je drahé.

Není kurzové zajištění forma spekulace? Nemůže být kurz v budoucnu výhodnější?

Připouštím, že kurz v budoucnu opravdu výhodnější být může, na druhou stranu ale není vyloučené, že cena může být horší a neomezená ztráta z nezajištěné pozice může zásadním způsobem negativně ovlivnit hospodaření společnosti. Pokud jsme zodpovědní za řízenítržních rizik, neměli bychom být oběťmi různých tržních výkyvů, měli bychom v předstihu pracovat s možnými scénáři a i na málo pravděpodobný tržní pohyb být připraveni.

r_grus-clanek-komora

Jak nastavit strategii kurzového zajištění?

Univerzální návod, který je možné aplikovat plošně, bohužel neexistuje. Strategii zajištění je nutné citlivě nastavit s ohledem na fungování chodu společnosti. Doporučuji nastavit ve společnosti jasnou zajišťovací politiku včetně rozhodovacích pravomocí. Dodržováním přijatých postupů lze pak do značné míry zamezit expozici vůči tržním rizikům. Firma tím omezí spekulace na budoucí tržní pohyb, čímž si rozšíří prostor pro aktivitu spojenou s hlavní podnikatelskou činností. Ze své praxe mohu jednoznačně doporučit, aby se koordinovala příprava zajišťovací strategie s odborníky z finančních trhů, kteří se touto problematikou zabývají v podstatě neustále.

„Nemyslím si, že je nezbytně nutné mít tržní rizika v plné výši eliminovaná, zásadní je o nich vědět, pracovat s nimi a uvědomovat si, jak velkou ztrátu mohou způsobit.“

S jakými konkrétním přístupy k zajištění se v praxi nejčastěji setkáváte?

Setkávám se s různými strategiemi zajištění od celkového zajištění přes postupné kroky až po tak zvaný Macro-Hedging.

Můžete přiblížit jednotlivé přístupy?

Jednou z možností je zajistit se v maximální možné míře při vzniku devizového rizika. Tento přístup je vhodný pro situace, kdy se v obchodní transakci pracuje s relativně nízkou marží a nepříznivý tržní vývoj by zásadním způsobem obchod ovlivnil. Příkladem mohou být kurzová zajištění s vazbou na obchody s komoditami nebo na dovoz elektroniky. Alternativní možností je průběžné zajišťování v delším časovém horizontu. Při uzavření obchodního případu se eliminuje část kurzového rizika a zbytek se řeší posléze v jednotlivých krocích. K následným nákupům zajištění jsou velmi oblíbené tzv. příkazy (ordery). Principem je vstoupit do zajištění za výhodnějších podmínek, než dovoluje aktuální tržní situace. Banka tyto předem odsouhlasené hodnoty „hlídá“ a při jejich dosažení klienta informuje. Pokud nedojde k realizaci všech nastavených pokynů, doporučuji uzavřít zbylou část nezajištěné pozice za aktuálních podmínek. Ve variantě Macro-Hedgingu se nezajišťuje riziko z jednotlivých kontraktů separátně, ale řeší se celková otevřená pozice mnohdy v horizontu několika budoucích let. Typický vzorec zajištění vypadá takto: expozice do 1 roku je zajištěna v objemu 80 %, od 1 do 2 let 60 %, od 2 do 3 let 40 % atd. Při dlouhodobém zajištění je důležité, aby podkladové riziko trvalo i v budoucnu. V případě, že podkladové kurzové riziko náhle zmizí (například dojde k vypovězení kontraktu se zahraničním obchodním partnerem), chová se zajištění jako spekulace.

Zajišťovat, nebo vyčkávat?

Koruna je od listopadu 2013 uměle oslabena a držena ČNB okolo hodnoty 27 korun za euro. Ukončení tohoto závazku ČNB neplánuje dříve než v roce 2017. Opravdu to tak bude? A o kolik koruna po exitu posílí? Posílí vůbec? Za jedinou jistotu považuji, že ČNB kurzový závazek opustí neočekávaně. Mé doporučení je pracovat s různými scénáři. Jak by například firmu ovlivnil dřívější než plánovaný exit z kurzového závazku a následné posílení koruny? Co když ČNB intervenci prodlouží za horizont roku 2017? Jak by tyto skutečnosti ovlivnily hospodaření mojí firmy? Zamyšlení nad těmito otázkami může být návodem, zda je pro vás vhodné do zajištění vstoupit již nyní.

Článek ke stažení (pdf, 192KB)

Dagmar Klimovičová, komora.cz, září 2016

Foto: Jiří Coufal

r_grus
V roce 1997 nastoupil do ČSOB útvaru Finanční trhy. Od roku 2010 vede tým korporátních dealerů Finančních trhů ČSOB. Ve skupině ČSOB pracuje déle než 20 let. Vysokoškolské vzdělání získal v magisterském studijním oboru Finance v Bankovním institutu vysoké školy v Praze. Před nástupem do dealingu působil v útvaru Řízení aktiv a pasiv ČSOB.